Ráno vstáváme s Ondrou před dětmi. Takové poklidné ráno
jsme už dlouho neměli. Stihli jsme nachystat snídani, dát se do gala a ještě
povykládat u čaje. Pak se ze stanu vyloupla Grétka. Vypadá spokojeně a hlavně
zdravě.
V noci bylo pod nulou,
vytáhla jsem naše proužkované peřiny a byli jsme za ně opravdu vděčni. Spacáky
jsme dětem kupovali v amér – píšou sice, že jsou do mínus sedmi, ale mi to
žádná sláva nepřipadá. S růžovými líčky přicupitá i August.
Vyrážíme na první objevování krás Yellowstonu. Máme
v plánu nějaký hezký trek, ale počasí nám nepřeje. Celý den pojímáme po
americku – tedy autoturistiku. Objíždíme ty největší špeky a mezi plískanicemi
a kroupami si užíváme přírodních krás – bahenní jezírka, gejzíry.
Děti jsou
nadšené z dřevěných můstků, laviček a chodníků. Nachodili za ten den
nakonec kilometry. Já se nakonec těším i z počasí. Lidí je tady všude
dost, ale přijde mi to přijatelné. V plýskanici jsme došli ke Grand
Prismatic Spring a pak se v jeho páře krásně nahřáli. Děti poskakují a
chytají se u sirných pramenů za nos: „kdo si to tady tak prdnul?“
 |
| Fůj, kdo si to tak prdnul? |
Studené kroupy a horká pára mi přijde úplně geniální
kombinace. Na každém chlupu máme vysrážené krůpějky vody, s Grétkou si
hrajeme na vládkyně mlhy. Má to nádhernou atmosféru a já mám pro gejzíry
slabost už od naší dávné návštěvy Náhorního Karabachu. Nedá mi to a napíšu pár
řádků o zážitku, který je už pár let starý, ale doteď je celý Yellowstone jen
slabý odvar…
Bylo to v létě 2007, kdesi uprostřed území, které se
nazývá Náhorní Karabach. Stopli jsme si tehdy parádní Kamaz. Chtěli jsme se jet
podívat na opuštěný klášter uprostřed lesů s nádhernými ornamenty tepanými do kamene, ale jak už to bývá, byli jsme tehdy pozváni na oběd
a poté na výlet k Arménským hranicím k teplému pramenu,
že prý to máme po cestě. Kamaz se dvakrát pokazil, tak jsme jej vyměnili za
žigula.
 |
| 2007 - Oprava stoplého Kamazu |
 |
| Příprava šašlíků na kapotě žigula |
Cestou jsme nakoupili vepřové na šašliky, vodku a šampon. V jednu ráno
jsme přijeli na místo. Pršelo. Dorazili jsme doprostřed malého paloučku. Pramen
vypadal jako krasové jezírko, asi metr hluboké a tři metry do průměru, a
uprostřed vytryskávala voda a přetékala do řeky, která tekla kolem. Voda prý
měla sedmdesát stupňů – nevěřili jsme, ale fakt pálila a trvalo nám tak dvacet
minut, než jsme se tam odvážili vlézt. Mezitím nás hostitelé hostili tím, co
nakoupili a vyprávěli historky, že jejich tátové měli Československo velmi
rádi, že tam kdysi v osmašedesátém byli… Takže připíjíme na družbu…
 |
| Bujaré koupání |
V bujaré náladě přišel na řadu i ten šampon. Otevřeli uzávěr, ponořili
láhev přímo doprostřed pramene a celou ji tam vymačkali, takže celé krasové
jezírko ještě v poledne po probuzení krásně pěnilo. Byly to ty nejkrásnější
termály v životě, ještě teď si živě vybavuju to dunění pod nohama, když
jsme stoupli doprostřed pramene a ten nás odhodil zpátky ke kraji.
 |
| Yellowstone po Náhorno-Karabašsku |
Ale zpět do Yellowstonu.
Yellowstone je nejstarší národní park na světě
vůbec. Byl založený v roce 1872 a z 91
% se rozkládá na území Wyomingu. Je
známý hlavně svojí divočinou, ale taky spoustou geotermálních jevů, především
gejzíry. Na světě existuje snad jen šest míst, kde se gejzíry vyskytují a více
než polovina z nich je právě tady v Yellowstonu. Nejznámější
z nich Old Faithful, tedy „Starý věrný“ byl pojmenovaný podle toho, že
jeho erupce je předvídatelná na plus mínus 10 minut. Taky se přidáváme
k davu turistů a sledujeme 20-ti metrový vodotrysk a posloucháme výklad,
jakže to vlastně ty gejzíry fungují. Je to v podstatě moka-konvička a
stenograf dostává chuť na kafe.
 |
| Gejzír Old Faithful |
Druhý den v Yellowstonu zase prší, někdy i sněží a tak
se autem vydáváme po obvodu celého parku. Krajina je rozmanitá a dokonce jsme
našli místo, které nám připomínalo pohled na Beskydy z pod Borové. Jen se
tu pásli bizoni, sobi a nakonec jsme viděli i toho medvěda. Promrzlí usínáme,
tatínek si dokonce nasadil ponožky.
 |
| Canary Springs |
 |
| ... nevím jak vám, ale nám tohle připomíná pohled na Lysou Horu... |
Žádné komentáře:
Okomentovat