Z Yellowstonu nás sice vylákalo špatné počasí, ale shodli jsme se na tom, že kempík, kde je 450 míst není pro nás. Dorážíme do první „zeptárny“ v národním parku Grand Teton, který téměř sousedí s Yellowstonem. Nejprve si dáváme horkou sprchu a chvíli dáváme světu vědět, že žijeme. Pak se dozvídáme, že v tom malém území mezi Grand Tetonem a Yellowstonem – zove se John D. Rockefeller, Jr. Memorial parkway – existuje jakási Grassy Lake Road, podél které je rozmístěno několik kempíků – solitérů, jsou úplně free a největší z nich má čtyři místa. Jen prý si musíme dávat bacha na medvědy. Jasně, medvědi jsou naši kámoši…
Grassy Lake Road je parádní. Kempovací místa lemují řeku
Snake River, která vtéká do Jackson Lake – největšího jezera Grand Teton NP.
Každé kempovací místo má suchý záchodek a železnou bednu na potraviny – proti
medvědům. Prý je lepší všechno jídlo narvat tam než ho nechávat v autě,
kde si důvtipní medvědi umí sami rozbít okénko. Našli jsme si nádherné místo
s výhledem na řeku i kus pohoří Grand Teton. Zanedlouho se k nám
připojí spolukempující Tom, že ho z jeho místa za kopcem vyhnal medvěd.
Později dorazí i tatík Clint se svým synem. Rozděláváme oheň a Tom vypráví
hororové historky s medvědy a Clint nám soucitně půjčuje pepřák, páč jak
to vypadá, jsme absolutně nevybavení na jakékoliv kempování v divočině.
Druhý den trávíme odpočinkem u řeky. Místo je nádherné. Děti si užívají kola a odpoledne se jdeme projít kolem řeky k termálnímu prameni Huclkeberry Spring uprostřed lesů a luk. V zimě to tam musí být idylka. Nevýhoda ovšem byla ta, že se zrovna ten den oteplilo a vylétli komáři, kteří nás chtěli sežrat zaživa. Z treku nás vyhnali zpátky do kempu.
![]() |
Odhánění komárů za pochodu |
![]() |
Cesta k Huckleberry Spring |
![]() |
Huckleberry Spring a komáři |
Cestou se stavujeme u místního rangera zjistit jak je to s lovem ryb, kolik by stálo povolení, kolik pruty, půjčovné a tak. Odhadujeme to minimálně na paďocha a kdoví, jaký by byl úlovek. Vracíme se ke stanu smířeni se stravou z konzervy. To už nás ale vítá Clint s udicí, že si s klukem chytají jen tak pro radost. Jemně naznačíme a Clint nám v zápětí chytá pstruha k večeři. Slast.
Ráno nás probouzí známý Clintův hlas, že nám v řece
nechal dalšího pstruha. Jestli chceme, tak ať si ho uděláme k snídani,
nebo ať ho pustíme zpátky. Vyskakuju ze stanu a už rozdělávám oheň… Pstruha nám
snědly děti, my jsme si tak akorát olízli prsty.
Balíme stan a vyrážíme na jih skrze pohoří Grand Teton,
směrem na Flaming Gorge. V městečku Jackson zastavujeme na nákup. Konečně jsme
sehnali čerstvé kafe a normální chleba. Všude kolem cesty jsou nádherné výhledy, nejkrásnější parkovácí místa jsou určené pro vozíčkáře. Taktéž jsou všude přizpůsobené toalety, bezbariérově jsou upravené i kempy a v každém národním parku je většinou několik dlážděných tras pro vozíčky. Nedá mi to nevzpomenout, máme se co učit, nějak mě to hřálo u srdce..V Zionu jsme potkali rodinku se čtyřmi dětmi, která tlačila svojeho tátu do pořádného kopce, děti se střídaly, ostatní je povzbuzovali. Táta se dostal díky své ženě, dětem a přizpůsobené stezce do nádherného místa s výhledem...a já si říkám, že na tom světě je fakt super.
Tak ještě pár fotek...
Tak ještě pár fotek...
Žádné komentáře:
Okomentovat