Ráno balíme a jedem směr Badlands, místo, kde se tají dech.
Pár slov z chytrých pramenů: „Badlands (česky špatné
země) jsou krajinou
s velmi suchým terénem a zemědělsky zcela nevyužitelnou půdou.
Obvykle se jedná o vyprahlou pustinu, erodovanou dlouhodobými větry a vodou.
Často je tento typ terénu doprovázen typickými geologickými
tvary typu roklí, húdú (skalními
věžemi) apod.
V terénu tohoto typu je snadné se ztratit, navigace je
obtížná vzhledem k celkové podobnosti velkých rozloh badlands a absenci
výrazných orientačních bodů. Tento terén se nachází zejména na americkém
Středozápadě (např. Montana, Nebraska), ale také třeba ve Španělsku,
na Novém Zélandu a jinde. Oblasti badlands jsou
také významnými paleontologickými lokalitami pro objevování fosílií.“
Počasí nám přeje. Zůstáváme dva dny v západním kempu.
Nejsou tam sprchy, ale je zdarma, málo lidí a pasou se tam bizoni. Je to další oblast, kam bych se ráda vrátila a vydržela další měsíc. Jsou to místa, která je
třeba dostat pod kůži.
V parcích je často spousta kempů „na divoko“, tedy bez
sprch a většinou se suchým záchodem. Tyhle jsou nejlepší a jsou zadarmo. Je
dobré se ptát na „primitive camp“, „wild camps“ nebo „dispersed camping“ a
hlavně „for free“…
Druhý den v parku projíždíme ze západu na východ a
zpět. Dětem vysvětlujeme, co to jsou fosilie, kterých se tu prý našlo nespočet.
S chutí si sedají mezi kopce zerodované půdy a v troše bláta hledají
fosilie a dělají hliněné kuličky. Dali jsme si nádhernou podvečerní procházku,
počkali na západ slunce a za šera pozorovali stáda bizonů.
Žádné komentáře:
Okomentovat