U snídaně nás obsluhuje místní kovboj. Děti toho snad
v životě tolik nesnědly. Chodí na tajňocha na smetánku do kávy a já n
tajňocha odnáším prázdné kelímky – je jich požehnaně. Užíváme si poklidné
dopoledne. Děti se rochní ve vaně a my využíváme spojení se světem. Po cestě do
národního parku posloucháme Redla, venku sněží.
„Ve vysokých horách
Věter vyfukuje
A sníh co tam leží
Už hodně pamatuje
Ve vysokých horách
Zpívá meluzína
A loňský sních neroztál
Špatně se zapomíná, …“
Rozbalujeme stan a já si užívám hnízdění. Máme
rezervované čtyři noci na jednom místě – nádherný pocit. Děti si dělají ve
stanu domeček. Grétka si „píše“ svůj cestovatelský deník a maluje své zážitky.
Ondra s Augustýnem rozdělávají oheň a připravují flákotu hovězího. Když
jsem viděla při přejezdu Wyomingem ty nekonečné pláně a na nich spokojeně
přežvykující krávy, vydatně Ondrovi se stejkem pomáhám. Nejlepší pohled je však
na Augustýnka, který se nemůže masa nabažit. Cpe si vše najednou do hubičky,
usmívá se a šťáva mu stéká po čisté mikině. Vypadá spokojeně a já si hartusení
nad pokypanou mikinou nechávám na jindy.
 |
Angus of Wyoming... |
 |
Fotka pro tetu Niku - náš koník cestovatel |
 |
Gréta bloguje |
Žádné komentáře:
Okomentovat